Školské sestry sv. Františka Česká provincie

 
 
 

  

 

Svatý František z Assisi a vlk z Gubbia

   

   

 

Na slavnost sv. Františka z Assisi 4.10.2016 byla požehnána nová socha sv. Františka v parku před klášterem - mateřincem Školských sester v Praze 6, Radimova 2. Socha znázorňuje příběh, který se nachází v legendě Kvítky z konce 13. století.

Dílo vytvořil sochař Vladimír Matoušek, více na http://beta.vladimirmatousek.net/cs/

     

       

  

  Jak svatý František vysvobodil město Gubbio od dravého vlka

(Kvítky, 21. kapitola)


V té době, kdy svatý František dlel ve městě Gubbiu, objevil se v gubbijském kraji převeliký, hrozný a divoký vlk, který požíral nejen zvířata, ale i lidi, takže všichni měšťané se ho obávali, neboť často se přibližoval k městu. Když vycházeli z města, všichni chodili ozbrojeni, jako by šli do boje; a přesto přese všechno nedovedli se mu ubránit, když se s ním setkali samotni. Ze strachu z toho vlka došlo až k tomu, že se nikdo neosměloval vyjít z města. Proto svatý František ze soucitu s lidmi toho města rozhodl se vyjít ven na onoho vlka, ač ho měšťané vší mocí od toho odrazovali. Když se poznamenal znamením svatého kříže, vyšel se svými druhy ven z města. Všechnu svou důvěru vkládal do Boha. Když se druzí báli jít dále, ubírá se svatý František k tomu místu, kde vlk byl.

A hle, před očima mnoha měšťanů, kteří přišli, aby uzřeli tento div, vyjde řečený vlk proti svatému Františkovi s otevřenou tlamou. Když se k němu přibližoval, učinil svatý František nad ním znamení kříže, zavolal ho k sobě a říkal: »Pojď sem, bratře vlku. Jménem Kristovým ti poroučím, abys nečinil zlé ani mně, ani nikomu jinému.« Podivná věc: jakmile svatý František učinil kříž, hrozný vlk zavřel tlamu a přestal běžet. Na daný rozkaz přišel krotce jako beránek a ulehl si svatému Františku k nohám.

Tu k němu svatý František promlouvá: »Bratře vlku, ty děláš mnoho škod v těchto končinách a dopustil ses převelikých zločinů, když jsi hubil a zabíjel Boží tvory bez Božího dovolení; zabíjel jsi a požíral nejen zvířata, ale opovážil ses zabíjet a hubit lidi, učiněné k Božímu obrazu. Pro toto jsi hoden šibenice jako nejhorší zloděj a vrah. Všichni lidé proti tobě křičí a reptají a celé toto město je ti nepřátelské. Ale já chci, bratře vlku, učinit pokoj mezi tebou a jimi. Ty jim nebudeš ubližovat a oni ti odpustí všecku minulou křivdu a ani lidé, ani psi tě už nebudou pronásledovat.« Po těchto slovech vlk posunky těla, ocasu a uší a ukláněním hlavy ukazoval, že přijímá, co svatý František říká, a že to chce zachovávat.

Svatý František řekl: »Když tedy se ti, bratře vlku, líbí uzavřít a dodržovat tento pokoj, slibuji ti, že se postarám, aby ti od lidí tohoto města byla trvale, co živ budeš, dávána výživa, takže už nebudeš mít hlad, neboť vím dobře, že všecko to zlé jsi udělal z hladu. Protože ti vymohu tuto milost, chci, bratře vlku, abys mi slíbil, že nikdy nebudeš škodit žádnému člověku ani žádnému zvířeti. Slibuješ mi to?« A vlk ukláněním hlavy dal zřejmé znamení, že slibuje. Svatý František praví: »Bratře vlku, chci, abys mi dal ujištění o tomto slibu, abych v něj mohl důvěřovat.« A když svatý František vztáhl ruku, aby přijal to ujištění, zvedl vlk přední nohu a krotce ji vložil do jeho ruky na znamení jistoty.

Tu tedy svatý František řekl: »Bratře vlku, poroučím ti ve jménu Ježíše Krista, abys šel beze strachu se mnou potvrdit tento pokoj ve jménu Božím.« A vlk jde poslušně s ním jako tichý beránek k velikému údivu měšťanů tomu přihlížejících. A ihned se tato novina rozhlásila po celém městě, a tak se hrnuli všichni lidé, malí i velcí, muži i ženy, staří i mladí na náměstí, aby viděli vlka se svatým Františkem. A když se tam shromáždil všechen lid, svatý František povstal a kázal jim mimo jiné věci o tom, že pro hříchy dopouštívá Bůh takové morové rány a že mnohem nebezpečnější je pekelný plamen, který bude zavrženým trvat věčně, nežli je zuřivost vlka, který může zabít jen tělo; jak velice je třeba se bát pekelného jícnu, když takové množství lidí naplňuje zděšením jícen jednoho malého zvířete? Navraťte se tedy, nejmilejší, k Bohu a čiňte náležité pokání za své hříchy, a Bůh vás v čase přítomném vysvobodí od vlka a v budoucím od věčného ohně. Když skončil kázání, svatý František řekl: »Slyšte, moji bratři, bratr vlk, který je zde před vámi, slíbil a mne ujistil, že s vámi uzavírá pokoj a že vám nikdy v ničem nebude ubližovat, jestliže vy mu slíbíte, že mu budete dávat potřebnou výživu; a já se za něho zaručuji, že bude věrně zachovávat smlouvu o pokoji.« Tu všichni jedním hlasem slíbili, že ho budou trvale živit.

Svatý František přede vším lidem řekl vlkovi: »A ty, bratře vlku, slibuješ zachovávat smlouvu o pokoji, že neublížíš ani zvířatům, ani lidem, ani žádnému stvoření?« A vlk poklekl a ukláněje hlavu, ukazoval krotkými posunky těla, ocasu a uší, jak jen je možno, že jim chce zachovávat veškerou smlouvu. Svatý František dí: »Chci, bratře vlku, abys mi dal tady ujištění tohoto slibu tak jako před branou, že mne neoklameš v mém ručení za tebe.« Tu vlk zvedl pravou nohu a vložil ji do ruky svatého Františka. Pro tuto věc i pro ostatní výše řečené, z úcty k světci a z údivu nad novotou a pro pokoj s vlkem bylo takové divení a veselí ve všem lidu, že všichni pozdvihli hlasy k nebi, chválili Boha a dobrořečili mu za to, že jim poslal svatého Františka, který je pro své zásluhy vysvobodil od ukrutné šelmy.

A potom řečený vlk žil po dvě léta v Gubbiu, chodil krotce po domech ode dveří ke dveřím, nikomu nečinil zlé, a ani jemu nikdo nic zlého nečinil. Lidé ho ochotně živili, a tak chodil po městě a nikdy žádný pes na něj nezaštěkal. Nakonec po dvou letech bratr vlk starobou zemřel a měšťané toho velmi litovali, neboť když ho viděli chodit tak krotce po městě, rozpomínali se lépe na ctnost a svatost svatého Františka.

Ke chvále Kristově. Amen